Výpočet spotřeby tepla pomocí DNS metody

     Naše společnost v současnosti používá dvě technologie pro měření pomocí DNS metody. Tou první je starší technologie společnosti Softlink za využití měřidel a odečtové technologie pracující s protokolem WACO. Tento systém naše společnost nikdy aktivně neinstalovala. V současnosti provozujeme několik desítek objektů s touto technologií a to u klientů, kteří k nám přešli od konkurence. Doporučujeme tuto technologii "nechat dožít" a postupně ji nahradit technologií novou. Podstatnou nevýhodou této technologie je vysoká poruchovost teplotních sensorů (především vybíjení baterií již po 2-3 letech) a s tím spojené vysoké náklkady na servis. Nevýhodou je také 100 % ztráta dat při výpadku internetového připojení. 

     Druhou technologií je odečtový systém postavený na otevřeném univerzálním protokolu wireless m-bus. Díky této technologii lze využít stovky různých měřidel od různých výrobců. Přenosovou technologii si vyrábíme sami. Aktuální přenosová technologie umožňuje ukládání dat z náměrů i při výpadku internetové konektivity. Po obnovení připojení k internetu jsou pak veškeré data odeslána na náš server. Ztrátovost dat je pak minimální. Teplotní sensory montujeme především od společnosti Kamstrup a Kaden.

Tento článek je zaměřen na stávající zákazníky, kteří využívají rozúčtování spotřeby pomocí DNS metody. Obsahem tohoto článku je vysvětlení postupu při výpočtu rozúčtování náklady mezi jednotlivé uživatele a je také reakcí na některé dotazy zákazníků. A pro jistotu úplně na úvod vysvětlení, co je to denostupeň, nebo-li DNS. Denostupeň je vypočítaná hodnota rozdílu venkovní a vnitřní průměrné teploty za jeden den. Tato metoda je založená na denním výpočtu denostupňů v době topné sezony pro jednotlivá měřidla. Nárůst hodnoty DNS je progresivní dle rozdílů teplot. Je-li tedy průměrná teplota sensoru v bytě 20 st. Celsia a venkovní teplota je 0 st. Celsia, bude vygenerováno 20 DNS. Zůstane-li teplota v bytě stejná, ale venkovní teplota klesne na - 10 st. Celsia, bude tento den vygenerováno 30 DNS.

Přenos dat a zobrazení náměrů v systému Měřeníonline.cz

     Teplotní sensory měří vnitřní teplotu monitorované místnosti a dle konkrétního typu měřidla vysílají informace o teplotě v intervalu 10 - 60 minut. Úkolem přenosové soustavy je pak tyto náměry ze všech měřidel v domě přijmout a pomocí internetu tyto náměr přenést na náš server, kde dochází ke zpracování dat. Vlastní zpracování dat je poměrně složitý proces, při kterém se příchozí data musí nejdříve dekódovat (wireless m-bus data jsou zakódované pomocí 32 bitového AES klíče) a následně přiřadit na konkrétní místo ke konkrétnímu měřidlu. Tento proces obvykle trvá mezi vysláním dat z měřidla v domě a zobrazením v systému Měřeníonline.cz asi 20 - 40 minut. Vše závisí mimo jiné na kvalitě internetového připojení a samozřejmě na intervalu vysílání jednotlivých datových paketů měřidlem.

     V systému Měřeníonline.cz se zobrazuje vždy aktuální teplota (naposledy přijatá) u každého sensoru a dále se zobrazuje přibližná hodnota vygenerovaných DNS (denostupňů) od počátku roku. A zde se zastavíme. Systém generuje DNS za každý den (výpočet DNS je dle vzorce: DNS = průměrná teplota sensoru v bytě mínus průměrná venkovní teplota ... takže například: když je venkovní teplota 15 st. Celsia a vnitřní 20 st. Celsia, výsledek za den je 20 - 15 = 5 DNS). A tyto hodnoty se do "celkového ročního náměru" započítávají jen v ty dny, které byly zařazeny do topné sezony. Průběžné hodnoty DNS neodpovídají většinou zcela přesně (a ani nemohou) finálně vypočítaným DNS při závěrce rozúčtovacího období. Pro tento fakt je zde několik vysvětlení:

Systém obvykle pracuje se základním nastavením identifikace topné sezony (je-li teplota topného potrubí vyšší než 30 st. Celsia a zároveň je denní venkovní teplota nižší než 18 st. Celsia, považuje se tento den ta den topné sezony a vypočítané DNS se započítávají do celkového náměru). Jenže právě zde dochází při generování závěrky k ručním úpravám, které mohou počet dní topné sezony změnit a tím změnit u všech bytů celkový náměr v DNS. Tyto korekce se používají obvykle při začátku a konci topné sezony, kdy se limitní hodnoty pohybují velmi blízko referenčních hodnot. V některých objektech trvá 2 i více let, než se nastaví optimalizované hodnoty referenčních teplot - vše závisí na mnoha faktorech (umístění sensorů, typ kotelny, výkon kotelny a teplota topného media, parametry akumulace tepla ve zdech objektu atp.).

Systém vypočítává DNS u jednotlivých měřidel každý den. Ale v případě poruchy konkrétního měřidla nebo v případě poruchy přenosové soustavy systém automaticky nemůže vypočítat DNS pro teplotní sensor, u kterého chybějí data. Náhradní náměry DNS za dobu kdy online data chybí se pak generují při závěrce a to podle vybrané metodiky pro náhradní výpočet. Při náhradním výpočtu se musí vypočít vztah měřidla k průměrné teplotě všech měřidel.

Další situací, kdy nedojde k automatickému výpoččtu DNS je vada venkovního teplotního sensoru. Při generování závěrky se pak nahrazují chbyějící data z venkovního sensoru pomocí naměřených dat z geograficky nejbližšího sensorů v okolí na jiné budově. Pracovník, který zpracovává závěrku, má možnost vybrat z více sensorů. To se děje především tehdy, je-li více sensorů v okolí. Pak se vybírá sensor z objektu s obdobnými parametry (například nadmořská výška atp.).

A pak tu máme ještě poslední případ a to je vada teplotního sensoru na přívodu topení do objektu. Tento sensor se používá výhradně k identifikaci topné sezony. Je-li evidována závada, nevypočítají se automaticky DNS (systém má za to, že se netopí). A zde musí provést zařazení konkrétních dní do topného období pracovník provádějící vygenerování závěrky. Ten na základě zkušeností a informací z objektu ručně nastaví, zda ve dnech s výpadkem tohoto sensoru byla či nebyla topná sezona.

Zde ještě upozorňujeme na skutečnost, že chybějící DNS a teploty nemohou být do systému zpětně doplněny. Aplikace měření online zobrazuje skutečně naměřená a přijatá data, nikoliv data fiktivní (vypočtená náhradní metodou). Závěrkové oprace a vypočtené náhradní hodnoty je pak možné vidět jen ve vyúčtování nebo v přehledu  výpočtu DNS. Nelze však požadovat zpětné doplnění nikdy nepřijatých dat do aplikace Mařeníonline.cz, jejíž úkolem je právě zobrazování dat skutečně přijatých. Na vizualizaci závěrkových dat stále pracujeme a to především díky pořadavkům klientů. Je to ale věcí rozúčtovací části programu, nikoliv odečtové aplikace.