Výpočet spotřeby tepla pomocí DNS metody

     Naše společnost v současnosti používá dvě technologie pro měření pomocí DNS metody. Tou první je starší technologie společnosti Softlink za využití měřidel a odečtové technologie pracující s protokolem WACO. Tento systém naše společnost nikdy aktivně neinstalovala. V současnosti provozujeme několik desítek objektů s touto technologií a to u klientů, kteří k nám přešli od konkurence. Doporučujeme tuto technologii "nechat dožít" a postupně ji nahradit technologií novou. Podstatnou nevýhodou této technologie je vysoká poruchovost teplotních sensorů (především vybíjení baterií již po 2-3 letech) a s tím spojené vysoké náklkady na servis. Nevýhodou je také 100 % ztráta dat při výpadku internetového připojení. 

     Druhou technologií je odečtový systém postavený na otevřeném univerzálním protokolu wireless m-bus. Díky této technologii lze využít stovky různých měřidel od různých výrobců. Přenosovou technologii si vyrábíme sami. Aktuální přenosová technologie umožňuje ukládání dat z náměrů i při výpadku internetové konektivity. Po obnovení připojení k internetu jsou pak veškeré data odeslána na náš server. Ztrátovost dat je pak minimální. Teplotní sensory montujeme především od společnosti Kamstrup a Kaden.

Tento článek je zaměřen na stávající zákazníky, kteří využívají rozúčtování spotřeby pomocí DNS metody. Obsahem tohoto článku je vysvětlení postupu při výpočtu rozúčtování náklady mezi jednotlivé uživatele a je také reakcí na některé dotazy zákazníků. A pro jistotu úplně na úvod vysvětlení, co je to denostupeň, nebo-li DNS. Denostupeň je vypočítaná hodnota rozdílu venkovní a vnitřní průměrné teploty za jeden den. Tato metoda je založená na denním výpočtu denostupňů v době topné sezony pro jednotlivá měřidla. Nárůst hodnoty DNS je progresivní dle rozdílů teplot. Je-li tedy průměrná teplota sensoru v bytě 20 st. Celsia a venkovní teplota je 0 st. Celsia, bude vygenerováno 20 DNS. Zůstane-li teplota v bytě stejná, ale venkovní teplota klesne na - 10 st. Celsia, bude tento den vygenerováno 30 DNS.

Teplotní senzory v bytech

Pro přesné měření a přesné rozúčtování nákladů pomocí denostupňové metody je vhodné instalovat teplotní sensory do všech obytných místností bytů kromě kuchyní (obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje atp.). Systémy s jedním sensorem na vícepokojový byt považujeme za nevyhovující a zkreslující.

Systémové teploměry

     Pro výpočet DNS jsou kromě bytových teplotních sensorů nezbytné ještě dva systémové teploměry:

     Venkovní teploměr: slouží k měření venkovní teploty a pro výpočet DNS a dále slouží k určení topné sezony

     Vnitřní teploměr na přívodním potrubí topného média: slouží k určení topné sezony

Výpočet spotřeby tepla dle DNS metody a dle vyhlášky 269/2015Sb.

Při výpočtu dle DNS metody se postupuje v souladu s platnou legislativou. Celkové náklady na vytápění se tedy nejdříve rozdělí na základní a spotřebí složku. Obvyklý poměr pro denostupňovou metodu je 40%:60% nebo 30%:70%. Základní složka se pak rozděluje poměrem podle započitatelné podlahové plochy jednotek. Spotřební složka pak podle vypočtených DNS vynásobených objemem místnoti plochy vlivu (u budov se sejnou výškou místností se může použít při výpočtu podlahová plocha). Dle vyhlášky musí vyúčtování zobrazovat náklad v Kč a spotřebu tepla v GJ. Náklady jednotky nesmí být nižší než 80 % průměrné hodnoty ve vztahu na m2 plochy a také nesmí být vyšší než 200 % průměrné hodnoty ve vztahu na m2 plochy.

Přenos dat a zobrazení náměrů v systému Měřeníonline.cz

     Teplotní sensory měří vnitřní teplotu monitorované místnosti a dle konkrétního typu měřidla vysílají informace o teplotě v intervalu 10 - 60 minut. Úkolem přenosové soustavy je pak tyto náměry ze všech měřidel v domě přijmout a pomocí internetu tyto náměr přenést na náš server, kde dochází ke zpracování dat. Vlastní zpracování dat je poměrně složitý proces, při kterém se příchozí data musí nejdříve dekódovat (wireless m-bus data jsou zakódované pomocí 32 bitového AES klíče) a následně přiřadit na konkrétní místo ke konkrétnímu měřidlu. Tento proces obvykle trvá mezi vysláním dat z měřidla v domě a zobrazením v systému Měřeníonline.cz asi 20 - 40 minut. Vše závisí mimo jiné na kvalitě internetového připojení a samozřejmě na intervalu vysílání jednotlivých datových paketů měřidlem.

     V systému Měřeníonline.cz se zobrazuje vždy aktuální teplota (naposledy přijatá) u každého sensoru a dále se zobrazuje přibližná hodnota vygenerovaných DNS (denostupňů) od počátku roku. A zde se zastavíme. Systém generuje DNS za každý den (výpočet DNS je dle vzorce: DNS = průměrná teplota sensoru v bytě mínus průměrná venkovní teplota ... takže například: když je venkovní teplota 15 st. Celsia a vnitřní 20 st. Celsia, výsledek za den je 20 - 15 = 5 DNS). A tyto hodnoty se do "celkového ročního náměru" započítávají jen v ty dny, které byly zařazeny do topné sezony. Průběžné hodnoty DNS neodpovídají většinou zcela přesně (a ani nemohou) finálně vypočítaným DNS při závěrce rozúčtovacího období. Pro tento fakt je zde několik vysvětlení:

1.

Systém obvykle pracuje se základním nastavením identifikace topné sezony (je-li teplota topného potrubí vyšší než 30 st. Celsia a zároveň je denní venkovní teplota nižší než 18 st. Celsia, považuje se tento den ta den topné sezony a vypočítané DNS se započítávají do celkového náměru). Jenže právě zde dochází při generování závěrky k ručním úpravám, které mohou počet dní topné sezony změnit a tím změnit u všech bytů celkový náměr v DNS. Tyto korekce se používají obvykle při začátku a konci topné sezony, kdy se limitní hodnoty pohybují velmi blízko referenčních hodnot. V některých objektech trvá 2 i více let, než se nastaví optimalizované hodnoty referenčních teplot - vše závisí na mnoha faktorech (umístění sensorů, typ kotelny, výkon kotelny a teplota topného media, parametry akumulace tepla ve zdech objektu atp.).

2.

Systém vypočítává DNS u jednotlivých měřidel každý den. Ale v případě poruchy konkrétního měřidla nebo v případě poruchy přenosové soustavy systém automaticky nemůže vypočítat DNS pro teplotní sensor, u kterého chybějí data. Náhradní náměry DNS za dobu kdy online data chybí se pak generují při závěrce a to podle vybrané metodiky pro náhradní výpočet. Při náhradním výpočtu se musí vypočít vztah měřidla k průměrné teplotě všech měřidel.

3.

Další situací, kdy nedojde k automatickému výpoččtu DNS je vada venkovního teplotního sensoru. Při generování závěrky se pak nahrazují chbyějící data z venkovního sensoru pomocí naměřených dat z geograficky nejbližšího sensorů v okolí na jiné budově. Pracovník, který zpracovává závěrku, má možnost vybrat z více sensorů. To se děje především tehdy, je-li více sensorů v okolí. Pak se vybírá sensor z objektu s obdobnými parametry (například nadmořská výška atp.).

4.

A pak tu máme ještě poslední případ a to je vada teplotního sensoru na přívodu topení do objektu. Tento sensor se používá výhradně k identifikaci topné sezony. Je-li evidována závada, nevypočítají se automaticky DNS (systém má za to, že se netopí). A zde musí provést zařazení konkrétních dní do topného období pracovník provádějící vygenerování závěrky. Ten na základě zkušeností a informací z objektu ručně nastaví, zda ve dnech s výpadkem tohoto sensoru byla či nebyla topná sezona.

Zde ještě upozorňujeme na skutečnost, že chybějící DNS a teploty nemohou být do systému zpětně doplněny. Aplikace měření online zobrazuje skutečně naměřená a přijatá data, nikoliv data fiktivní (vypočtená náhradní metodou). Závěrkové oprace a vypočtené náhradní hodnoty je pak možné vidět jen ve vyúčtování nebo v přehledu  výpočtu DNS. Nelze však požadovat zpětné doplnění nikdy nepřijatých dat do aplikace Mařeníonline.cz, jejíž úkolem je právě zobrazování dat skutečně přijatých. Na vizualizaci závěrkových dat stále pracujeme a to především díky pořadavkům klientů. Je to ale věcí rozúčtovací části programu, nikoliv odečtové aplikace.